Příměstský tábor Základní školy Radčice - červenec 2012
Ve dnech 28. 6. 2012 až 4. 7. 2012 pořádala Základní škola v Radčicích příměstský tábor. Tento tábor byl určen hlavně pro děti Základní školy a pořádali ho vychovatelky ze školní družiny. Tábor také podpořilo Zastupitelstvo MO Plzeň 7 – Radčice. Cílem tábora bylo nastartovat děti na velké prázdniny a rodičům ulehčit zajištění hlídání dětí na začátek prázdnin. Tento tábor byl zakončením celoročního projektu ZŠ Radčice – „Poznej krásy Plzeňského kraje“. Celkem se zúčastnilo 25 dětí. Děti byli na různých výletech a poznávali krásy Plzeňského kraje. A jednotlivé výlety? Jeli vlakem na zámek Kozel, dále pěšky na Radyni. Také se byli podívat na zámku Bečov nad Teplou na relikviáři. V Bečově take navštívili muzeum hraček a motorek. Také se zašli podívat do Křimic do zámeckého parku a do zelárny. Tábor byl ukončen na zahradě Základní školy v Radčicích opékáním buřtů a hrou na kytaru. Děti byli z výletů nadšené a plné dojmů.
Romana Topičová | 16. 7. 2012 Po 15:54 | AKCE | 1 komentář
Komentáře
Mimoškolní tábor? Určitě!
Vážení čtenáři, škola v Radčicích má dlouhou historii. A nedávno se uzavřela historie pro manželskou a pedagogickou dvojici, pro Hlavničkovi. Tato dvojice byla symbolem učitelství pro moji generaci. Pokud si přečtu o snaze učitelského sboru v naší škole, musím vzpomenout na snahu Hlavničkových vnutit do dětských hlav nejen učivo, ale i lidskost. Propojenost mezi městem a naší obcí nebyla v době mé docházky do školy tak úzká a jsem přesvědčený, že každý, kdo odcházel do páté třídy základní školy na Husově náměstí, měl stísněné pocity. Kvůli učivu a i kvůli neznámému kolektivu dětí. Ano, naše škola funguje s vícetřídním vyučováním a nejeden rodič v dnešní dravé době intuitivně cítí společnou výuku dvou tříd jako nedostatek. Možná, že může mít i pravdu, že děti nejsou tolik soutěživé, protože vždy mají před očima starší děti, někoho, kdo je v učivu dál. Avšak jistě právě proto již ví, co je čeká, mají méně obav z budoucího. Mají v sobě víc klidu a méně agresivity. Jsou vyrovnanější. Tuto vlastnost vyzdvihovali učitelé školy na Husově náměstí již za mých školních let. Vzpomínku na Hlavničkovi vyvolává i snaha dnešního učitelského sboru v Radčicích ukázat dětem i jinou tvář života než pouze výuku v mimoškolních táborech. Nutno podotknout, že podobně jako Hlavničkovi i současný učitelský sbor vkládá do mimoškolní aktivity svůj osobní čas. Obohacují děti o zážitky z našeho kraje a to vidím jako nejdůležitější přínos.
Škola bude mít od začátku roku dvě nové učebny v místnostech, kde byla jídelna, třídy předškoláků a prvního ročníku. Jídelna se tedy stěhuje do budovy úřadu. Školní jídelna takto vznikla snahou školy vyrovnat se s dočasným nárůstem počtu dětí v předškolním věku a zároveň nerozšiřovat kapacitu nevratným způsobem. Už za učitelské dvojice Hlavničkových se chodilo na obědy do školky. Každý den se děti prošly a bylo jedno, zda prší, mrzne a nebo svítí sluníčko. Byla to po výuce příjemná změna. Nyní budou žáci chodit přes ulici. Podstatně blíž. Několik rodičů projevilo obavu o bezpečnost dětí při přechodu silnice. Mám pro tuto obavu pochopení, ale nový přechod pro chodce bude na začátku školního roku hlídat městská policie a dále děti budou chodit do jídelny zadním vchodem, ze dvora. Uzavřený prostor zahrady bude pro děti bezpečným místem. Pro žáky to bude organizované a hlídané setkání s dopravním provozem bez dozoru rodičů, kdy se budou moci s tímto prostředím pomalu seznámit a zvyknout si na nebezpečný provoz silnice v jejich blízkosti. Prohlubuje to jejich samostatnost.
V závěru přeji všem prvňákům úspěšný vstup do školního života a rodičům odvahu. Druhákům, třeťákům, čtvrťákům a páťákům pak otevřenou mysl a chuť něco znát.
Zdeněk Švarc
