Posezení pro seniory - 26.6.2012
Kulturní komise MO Plzeň 7 – Radčice uspořádala dne 26. 6. 2012 od 16:30 hodin v zasedací místnosti úřadu Posezení pro seniory. Jednalo se o třetí setkání. Akce se zúčastnilo cca. 18 posluchačů. Účastníci tohoto posezení dostali malé občerstvení a dalším programem byla přednáška místního občana pana Otty Šmolíka o astronomii a astrologii. Téma je to složité, ale bylo podáno laickou a zábavnou formou a proto měli posluchači i spoustu zajímavých dotazů. Vládla zde dobrá nálada a posezení bylo ukončeno v 18:30 hodin. Jsme rádi, že o tyto posezení je mezi občany zájem a těšíme se na podzim, kdy bude uspořádáno další setkání.
Romana Topičová | 29. 6. 2012 Pá 14:13 | AKCE KULTURA | 0 komentářů |
Informace o výsadbě stromů - květen 2012
Mnozí vzpomenou, jak před dvaceti lety stály v ulici Jilmové staré lípy. Byly čtyři co pamatuji a k tomu ještě dvě mohutné břízy a dva ořechy. A nejen to, dvě višně a jedna jabloň. Za potokem pak švestky, bezinky a akáty. Ulice a potok byly doslova schouleny pod korunami stromů. Mnohé také určitě mrzelo, že konec starých časů pro harmonii stromů v této krátké ulici nastal pokácením první břízy. Byly to velmi mohutné stromy, které převyšovaly sousední dům. Jako malý kluk bych určitě kolem kmenů nesepnul ruce. I stromy mají však vyměřený čas, a když začaly břízy ohrožovat sousední dům, musely se pořezat. Zpětně si uvědomuji, že se spustil dominový efekt a posledními „pamětníky“ jsou už jenom dva ořechy, z nichž pouze jeden pamatuje dobu hojnosti stromů v této části ulice Jilmová. Mluvím o části mezi ulicí Na Mazinách a V Radčicích. Tehdy ještě tekla voda v potoce celý rok. Břehy byly neudržované a téměř po celé délce nesekané. Až na několik míst, které sekali chovatelé králíků a slepic. V místech dnešní hospody U Dušana začínalo mlází a hojná místa ukrytu pro děti. Větve dávaly proniknout slunci k hladině potoka jen místy a ta byla plná miniaturního života. Tato část potoka byla pro děti kouzelným místem. Tyto nebo podobné řádky bychom mohli napsat i o jiných ulicích v našem obvodu. Dříve se prostě žilo v užším kontaktu se stromy jako s tichými a nenáročnými sousedy. Stromy dokonce více dávají, než berou. Doba udělala velký krok. Stromy zmizely pryč z ulice Jilmová, Na Mazinách, Jarní i Ke Kyjovu. Výjimkou je ulice Rolní, kde stromy nebyly nikdy. A nyní se snad lepší doba stromů vrací. Díky komisi pro životní prostředí při Magistrátu města Plzně se podařilo v roce 2011 obnovit stromořadí 22 stromů v Ulici Na Mazinách. Nyní se nově osadilo 10 stromů v ulici Rolní a dále pak 4 lípy v ulici Jilmová.
Mimo Jilmovou s lipami jsou vysazovány sakury – druh japonské třešně. Má mnoho odrůd a díky odborné znalosti pana Kutáka z odboru životního prostředí byly vybrány odrůdy, které mají specifické vlastnosti podle místa výsadby. Tak třeba v ulici Na Mazinách porostou stromy s trychtýřovitě drženou korunou. Naopak v Rolní budou stromy s typicky kolovou avšak nevysokou korunou. Všechny jsou bezplodé a různě barevně kvetoucí. V ulici Jilmová, u které jsem na začátku psal svoji vzpomínku, vyrostou 4 lípy. Normální a bez pěstitelských úprav. Jen namátkou připomenu, že nový javor máme u Klečkolandu. Nová lípa je vysazena nad místem, kde stál kdysi památník padlím z 1. světové války – tedy nad Hajsovými u Valešů u ulice K Zámečku. Nové duby a jednu lípu máme u meandru řeky u mostu. Podél potoka vyrostou jilmy a v parku dvě lípy. V příštím roce se snad podaří osadit stromy i v ulici Ke Kyjovu a Jarní. Opět sakury. A rád připomenu, již nyní nádherné stromořadí lip v ulici Košutecká, o kterou se postaral můj vážený předchůdce, pan Václav Klečka. Ten ostatně dopřál výsadbě i stromořadí jilmů v ulici Jilmová za potokem, kde stály přestárlé akáty. Díky jemu současnou výsadbou navazujeme na dobrý úmysl z minulosti, vrátit stromy do našich ulic.
PS: Ač se domnívám, že výsadba stromů je v zástavbě domů pozitivní snahou, setkal jsem se i s opačnými názory. Rozumím nositelům opačného názoru na stromy. Stromy přináší stín, okysličují a zvlhčují vzduch. Jsou zdrojem pro hmyz a včely. Ale každý rok padá listí, může spadnout větev a dokonce, v případě sakur, se v době spadu okvětních lístků mohou stát chodníky kluzkými. Asi bych celkem snadno hledal argumenty pro i proti a chápu oponenty, ale stromy do životního prostředí lidí patří věky a vždy byly přínosem.
Ing. Zdeněk Švarc
Romana Topičová | 22. 6. 2012 Pá 13:55 | AKCE | 0 komentářů |
Voda nad zlato
Nadpis tohoto článku jsem si vzal ze závěru reportáže TV ZAK ze dne 31.5.2012, kde je ve třetí minutě záznamu reportáž o Radčicích věnovaná vysychajícím studním v Radčicích. Také bych tímto článkem otevřel novou rubriku METEO, ve které bych vám rád přinášel informace o amatérské meteostanici Plzeň – Radčice a o zajímavostech pozorování počasí v naší obci.
To, že spodní vody ubývá je bohužel známý fakt a o příčinách tohoto jevu bylo popsáno mnoho stran textu, nicméně v reportáži zazněla zajímavá teorie, že za úbytkem spodní vody v Radčicích může stavba MVE na Radčickém jezu.
Rozhodl jsem se jako amatérský pozorovatel počasí podívat na to, zda by tato teorie mohla v případném sporu občané vs. majitel MVE obstát.
Prvním problémem této teorie je, že vodu si většinou člověk začne měřit ve studni až tehdy, kdy mu čerpadlo nasaje vzduch. Chybí tedy data o hladině vody ve studni z předchozího měsíce, roku či let, aby bylo možno rozhodnout zda právě zahájení stavby MVE (6 měsíc roku 2011) nastartovalo proces úbytku vody v Radčicích, a tak je třeba obrátit se tam, kde se měření vody věnují pečlivě a pravidelně.
Tím, kdo v našem okolí pravidelně sleduje stav podzemních vod je Český hydrometerologický ústav a stavem podzemních vod se tam zabývá oddělení hydrologie.
Ti pozorní a zvídaví jistě a nejen kolem Radčic objevili podivné válcovité stavby. Jsou to objekty měřících vrtů. Ostatně kolem jednoho mnozí jezdí pravidelně směrem do Plzně.
Pohledem do mapy se podíváme na další měřící objekty v okolí Radčic.
Jak se dostaneme k jejich datům? Data jsou režimové informace a jejich zveřejnění je zpoplatněno. Zájemci o konkrétní data se mohou obrátit na plzneňskou pobočku ČHMÚ, data poskytuje Ing. Glanc. Cenově by se mohli zájemci o data z měřícího vrtu vejít do tisíce korun. Z pohledu Radčic připadají defakto v úvahu data z objektů VP1571 Lochotín a VP1569 Křimice
No asi vás napadá pár otázek…
Je možné vidět nějaké výsledky on-line? Má cenu vůbec o data žádat, nebo je výsledek předem jasný?
Odpoveď na první otázku je ano i ne. Co se vrtů týče tak veřejně dostupná data (ale pouze v v grafické podobě) jsou nejblíže k naší obci z vrtu VP1567, který je nedaleko obce Vochov.
ČHMÚ jej, zobrazuje puntíkem (který se dle stavu mění barvu) ve svých mapách stavu podzemních vod.
Mapa nejbližších bodů, které jsou zobrazovány (ve stavu vrtů je to VP1567 a ve stavu pramenů PP0788)
Z map je vidět dlouhodobý úbytek hladiny vody ve všech měřených vrtech v okolí Plzně a situaci nepomáhá ani srážkový úhrn, který byl v zimním období 2011/2012 opravdu minimální (např. v listopadu 2011 byl dle radčické meteostanice srážkový úhrn necelé dva litry na metr čteveční) a z toho plyne i odpověď na druhou otázku. Vrty Křimice a Lochotín jsou na tom podobně a občan, který o jejich data ČHMÚ požádá se nic překvapujícího nedozví.
radioponik | 18. 6. 2012 Po 12:02 | METEO | 0 komentářů |
